Květen 2011

Nová povídka

18. května 2011 v 8:16 | Leila-CHAN |  Leila-CHAN
Ahojky tak dlouho tu nebyla žádna nová povídka, tekže vám sem píšu že připravuju novou povídku a za nedlouho bych sem mohla dát už první část. Něco málo o ní.
Povídka je o partě kamarádu ktrërá se seznámila na škole kde se učí bojovat. V polovině prváku se začnou používat své zbraně a ke konci prváku by mohli už dostat nejlepší tými nějakou misi mimo školu. Takže do pár dní by tu už teda něco mohlo být. Budu se snažit dospat to do nejbližší doby :)

Osudové setkání

1. května 2011 v 11:25 | Leila-CHAN |  Povídky jednorázovky
Začala jsem chodit na novou školu a všechno začínalo od znova. Noví učitelé a přátelé. Jedním z přátel byla i Mischell. S k tomu všemu začal i do naší třídy chodit úplně nádherný a pohodový kluk, který se jmenoval Daniel.
Jednou ke mně přišel Daniel, bylo to asi měsíc před maturitním plesem zeptal se mě jestli bych tam s ním náhodou nešla a já samozřejmě řekla ano. Asi týden před plesem jsem šla s kamarádka vybrat šaty. V obchodě mi hned spadly do oka krásné modro-žluté šaty, které jsem si nakonec vzala. V den plesu jsem zaběhla do koupelny namalovat se , učesat a oblíknou. Asi po hodině jsem z koupelny konečně vylezla popadla kabát a šla jsem. S Danielem jsem se setkaly u vchodu do sálu a společně šly dovnitř, to jsem, ale ještě netušila co se ten večer stane. On totiž už od začátku ví co jsem zač. Já jsem totiž nájemný vrah, ale to

dělá jen moje zlá polovička. To se stává jen málo kdy, že se občas ráno probudím doma v posteli celá od krve a nevím jak jsem se sem dostala, poslední si třeba pamatuju je jak sedím s kamarády u oběda a pak až ráno v posteli mezi tím nic jako bych vůbec nežila a ožila až ráno. Ale zpět k plesu.Když jsem došli dovnitř koukli jsme se na šerpování a potom jsme šly tancovat. Daniel umí úžasně tančit, to bych do něj neřekla. Tancovali jsme asi tak 2 hodiny a mě už docela začali bolet nohy tak jsem si šly sednout.Když jsme si sedli tak jsem si obědvaly něco k pití a pak jsme si docela dlouho povídaly. Nakonec Daniel navrhnul abychom se šly projít. Když jsme vyšly ze sálu ven byla už docela chladno tak jsem si oblékla kabátek, který jsem si sebou vzala. Když jsme byly už docela daleko od sálu Daniel se najednou zastavil a začal něco vytahovat z kapsy. To co vytáhl byla fotka, ukázal mi jí a já najednou ztuhla. Na té fotce jsem já jak někoho zabíjim. Daniel mi řekl, že je to jeho otec a já ho chladnokrevně zabila. Než jsem se nadála Daniel držel v ruce samurajský meč a pobídl mě k boji. Já jsem mu, ale vysvětlila, že to na té fotce jsem sice já, ale jako moje horší já. Taky jsem mu řekla, že jak tu teď stojím jsem doopravdy já a to co zabilo jeho otce byla moje dávno mrtvá sestra. Než totiž zemřela tak jsem byla u ní a její duše přešla záhadně do mě. Vypadalo to, že to pochopil, ale naneštěstí se znovu objevilo
Mé horší já, moje sestra. Jediný rozdíl, který je vidět je, že já mám modré oči a když se objeví ona moje oči změní barvu na zelenou. Moje Horší já odpovědělo na výzvu k boji a zaútočilo na něj. Když už ho skoro zabila z ničeho nic se objevila Mischell a zastavila ji. Mischell je totiž odbornice na bojová umění, ale má i svou zbraň kosu. Zaútočila na Leilynu zlou polovičku, aby zachránila Daniela. Ale ani Mischell se nedokázala bránit s její kosou, Leilyna zlá polovička byla se dvěmi ninjovskými meči rychlejší. Mischell se, ale po chvilce vzpamatovala ä srazila ji na zem. Chtěla zasadit poslední ránu, protože nevěděla nic o tom co Leila předtím vyprávěla Danielovi. Daniel Mischell náhle zastavil, ale ona to nechápala diť se ho snažila zabít. Daniel si, ale pohotově všiml barvy očí byla modrá Leila je zpět. Najednou se objevila oslňující záře a Leilyna zlá polovička ožila, přešla do svého pravého těla. Leila ležela na zemi jako by byla mrtvá. Její sestra se jen zasmála a řekla " Leila jen tak neobživne. Živá bude jen tehdy, když se vrátím do jejího těla a to se mi nechce." Daniel a Mischell ji vyzvali k boji, protože by jí nenechali jen tak odejít aby zabíjela dál a ona to přijala. Bojovali asi už půl hodiny a nic jako by byla nezranitelná. Najednou jí, ale začala téct krev z hrudníku a pak se svalila na zem. Když spadla bylo vidět kdo ji zabil, byla to Leila. Oba se začali divit jakto, že žiju. Já ji teda řekla, když sem spadla na zem tak jsem se praštila do hlavy a ztratila vědomí. Když moje sestra znovu ožila myslela si, že bez ní nemůžu žít. Ale zmílila se a za to teď zemřela. Jenom díky vám se mi ji podařilo vyhnat z mého těla a porazit ji a za to vám mnohokrát děkuji. Den na to jsem s Danielem začala chodit a ze mě Mischell a Daniela se stali dobří přátelé, A vždy když se oběví někdo zlej mi ho vždy porazíme. BYLO TO VÁŽNĚ OSUDOVÉ SETKÁNÍ.