Odhalení pravdy

7. srpna 2011 v 19:38 | Leila-CHAN |  Povídky jednorázovky
Tohle je pokrašování příběhu Láska politá krví

Bylo už 13.5. a měli jsem už naschromážděny všechny informace o hlavním upírovi. Kdyby se nám ho povedlo zabít na světě by upíři začali ubívat. Ten den se nás lovců schromáždilo tolik, že to nešlo ani spočítat. Byl tam i Jouel. "Ahoj holky, takže jste dorazily." M "Hele nedělej z nás sraby." J "Nedělám jen jestli už jste se vzpamatovaly z ty události před třemi měsíci." Leila "Uběhlo už dost času od toho co se to stalo. Jasně, že už jsme se vzpamatovaly." J "Už známe jeho jméno. Jmenuje se Abel. " Leila "Mohli by jsme od něj získat nějaké informace než ho zabijem." J "Ano, ale koukejte bejt opatrné, protože on není jen tak jedno a určitě má hodně podřízenýck kteří ho chrání." M "Je nám to jasný." J "Tak jdeme." Leila "Tak jo." Pak jsme vtrhly jedněma dveřma dovnitř. Když jsme tam vešly nikdo tam nebyl to bylo divný, protože u ostatních se oívaly zvuky boje a řevu. Mysleli jsme teda, že tam jsou nastraženy nějaké pasti, ale nebyly. Šly jsme teda chodbou dál až jsme došli do nějaké místnost. Stál tam nějaký muž a nehýbal se. Pak se otočil a já neveřila vlastním očím a nebyla jsem jediná Michio a Lilith vypadaly na to že jim za chvíli vypadnou oči z ďůlků.Ten muž vypadal jako Kaname až na malou nepatrnou věc Kaname měl
modré oči,ale tenhle je měl rudě červené a byla
v nich vidět ta touha po krvi.A "Ach tak jste už dorazily, čekal jste na nás. Jmenuji se Abel a teď by jste mi mohli říct jména vy." M "Já jsem Michio a tohle je Leila a Lilith." A "Takže jste to opravdu vy. A ty Leilo ty jsi zabila mé dvojče že?" Leila "A co má jako bejt." A "Čekal jsem na ten den kdy ho pomstím." Leila "No jestli si stejne slaboch jako on tak to bude brnkačka." Pak se najednou oběvil za mnou a zašeptal mi do ucha "Dávej si bacha na pusu výš s kým mluvíš." Odkopla jsem ho od sebe. "Ano vím a co má jako bejt." M "Ještě nikdy jsem neviděla, že by Lilith byla takhle hnusná." Lilith "To je asi kvůli tomu že on vypadá jako Kaname a chce trochu zlehčit situaci, protože kdyby dala na jevo nějaké city tak by to použil proti ní." M "To je pravda, ale tohle je trochu moc hrát na city někoho jiného." Lilith "No taky je možnost, že se ho snaží naštvat aby se pak nehlídal a ona mohla zaútočit tak aby jí nic nemohl udělat." M "Od kdy myslí takhle dopředu." Lilith "No ten poslední výcvik měla u Jacka." M "Že zrovna u něj, ale to je možná dobře, protože ten toho umí hodně a s jejím rychlím učením bych řekla že se od něj hodně naučila." Lilith "No to je dost možné, vžyť i začátečním výcvikem prošla rychlejc jak my." M "Ale moc by ho štvát neměla, protože jestli on je nejsylnější upír tak by to pak mohl být problém." Pak někdo vyrazil hlavní dveře. Když to Abel zbystřil tak mě okamžitě papadl tak abych se nemohla hybat a zmizl i se mnou. Jediné co tam po mě zůstalo byl můj meč. M " Kde je Leila. Diť tu teď stála." Lilith "Vypadá to, že jí Abel unesl, ale to je špatné on se jí pomstí za to že zabila jeho bratra. To je špatné. Joueli to ste ty dveře nemohly potichu otevřít." J "Takže jste sem dorazily jako první, ale kde je Leila a Abel?" M "No výš Abel využil vašeho hlučného příchodu a unesl Leilu. Ukázalo se, že je to Kanameho dvojče a teď Leile hrozí bez pochyby smrt, protože se chce za Kanameho pomstít." J "To ne musíme je honem jít hledat nebo pak budou moc daleko a to bude špatné." M "Špané je to už teď protože nevíme kam Abel zmizel. Chvíli tu stály a pak se najednou vypařily."

Abel mě někam nesl, chtěla jsem se vymanit z jeho sevření, ale nešlo je moc silný. A "Měla by ses začít modlit aby ti ostatní pomohly, protože jestli tě nenajdou včas tak bude pozdě." L "To jako říkáš, že mě chceš zabát. Jestli jo tak to řekni na rovinu a nechoď okolo horký kaše." A "Ano chci tě zabít, ale lehký to nebude, nejdřív budu chtít nějaké informace o vaší organizaci a jsem jist že to jen tak neřekneš takže si připravim nějaké mučení." L "Oooo to už se teda stašně bojim. Muč si mě jak chceš ze mě nic nedostaněš." A "Ale jo dostanu, přece jenom i toho slavnýho Jacka od vás jsem zlomyl." L "Nevěřim Jacka nezlomí nidko." A "Ale ano já ho zlomil i on má slabý místo." L "No, ale jestli chceš abych já ti něco řekla tak musíš najít i to moje slabý místo." A "Já už ho našel." L "Cože?" A "Ano znám ho, ale teď ti ho neřeku mohla by si začít vivádět a já bych tě mohl nechtěně upustit." Zamyslela jsem se nad tím jaká by mohla být moje slabina a jednu bych měla Lilith a Michio nepřežila bych kdyby se jim něco stalo, ale je nemožné, že by je taky někdo unesl. Nic jinýho, ale neřipadá v úvahu. Najednou mě postavil na zem "Jsme na místě a radím ti nikam neutíkej, protože by se stejně nikam nedostala. V okolí 100 km nic není." L "100km proboha kam až si mě dotáhnul." A "Tak se otoč." L "Tady už jsem někdy byla, ale kdy?" A "Ty jsi to nepamauješ. Vlastně jsem tě sem přinesl z jiného důvodu než jsem říkal předtím. A už za žádnou cenu bych ti neublížil." L "A proč jsi mě teda unesl?" A "To je na dlouho, pojď dovnitř a já ti to vše vysvětlím" Vešli jsme dovnitř jednoho velkého baráku a Abel mě někam vedl. Došli jsme až di běhakého divného pokoje a vešli do něj. V místnosti seděla nějaká osoba, vypadalo to jako muž. Když uslyšel, že jsme přišli tak vstal a šel knám. Pak jsem uviděla jeho tvář a slyšela jeho hlas. L "K-Kaname jsi to opravdu ty?" K "Ano jsem." Po tvářích se mi začali kutálet kapičky slz a já jsem k němu běžela a co největší silou jho objala. L "Promiň mi to co se tenkrát stalo, ale já to musela udělat. Ale počkat jakto že žiješ?" L "To nevadí já vím, že jsi to musela udělat. A tenkrát než ten barák lehl popelem tak mě od tamtaď Abel odnesl. To díky němu žiju." A "A nezapomeň že nejen já jsem ti pomohl." K "Ano to je pravda má zranění vyléčilo něco jiného. Aby se to zranění uzdravilo musel jsem se vysát krev silnějšímu upírovi než jsem já sám. Ale bohužel byl jen jeden jediný upír, který byl silnější jak já a to byl náš pán vy mu říkáte hlavní upír a taky Leilo to byl tvůj otec" L "Cože? Ne to není možný, můj táta umřel před 2 lety když náš autobus sjel ze silnice." K "To nebyl tvůj pravý táta. Tvůj táta byl upír a náš pán. Ale věnoval svou krev aby mě zachránil a ještě před tím ež zemřel mě požádal abych tě našel a přivedl sem do tvého domova." L "T- to je nemožné to nemohl být můj otec." K "Ale ano byl, asi si řikáš jestli to byl doopravdy můj otec tak jakto že nejsem upír. Na to je lehká odpověď, když jsi byla malá hrávala sis tady zahradě a tehdy když ti bylo 12 let ses někam zatoulala a od té doby jsme tě nemohly najít. A nejspíš když jsi v ten den zmizela si na vše zapomněla a tvá moc se nějak zablokovala, ale mi víme jak jí propustit." L "Jo a jak teda." K "Musíš se napít krve upíra." L "To neudělám, co když jsem tehdy chtěla žít normální život tak jsem mohla utéct a někde spadnout a bouchnout se do hlavy, tím pádem ztratit paměť." K "No pamatuji si, že mi tvá matka vyprávěla, že když ses měla napít tak jsi se tvářila nějak divně. Ale třeba se mílíme a nejsi to ty a když se napiješ tak se nic nestane." L "Je to možné, ale co když jsem opravdu upír a mé schopnosti ve mně někde dřímají. Já se nechci vzdát svého normálního života." K "A ani za to že by jsi byla na věky se mnou." L "A co mé kamarádky, jakmile se mé schopnosti probudí půjdou po mě." K "Je to tvá povinnost Leilo tvá rodina už dlouho vládne všem upírům, bez vás by jsme nepřežily." L "Ale já nechci." K "Leilo, prosím zůstaň se mnou na věky, nevím jaký by byl můj život kdyby ses neobjevila ty, nespíš bych byl už mrtví." L "Výš, že tohle je citové vydírání." K "Ano vím, ale prosím buď tu se mnou." L "Můžu dostat aspoň čas na rozmyšlenou?" K "Jak dlouho potřebuješ." L "Jestli by nevadilo tak pár dní." K "Tak dobrá ale pak budu chtít slyšet tvé rozhodnutí." L "Ano, prosím nech mě o samotě." Byly to tři dny co jsem tady a já pořád nebyla rozhodnuta, ale musím uznat že toto místo je nádherné. Den na to za mnou přišel Kaname a zeptal se mě jestli jsem se už rozhodla. Nejdřív jsem mu chtěla říct, že ne ale tím bych to jen prodloužila. "No výš je lákavé být s tebou navždy, ale já prostě chci žít normální život." Kaname přišel až ke mně a objal mě "Leilo je to opravdu tvé definitivní rozhodnutí." L "Ano" K "Tam mi dovol ti ještě před tvým odchodem někoho představit." L "A koho" K "Tvého bratra" L "Bratra." Kaname pak na někoho zavolal a on vešel dovnitř. "Leilo dovol mi ti představit Greeda." G "Sestro jsi to ty?" L "Eh no výš já nevím jestli jsem tvá sestra." G "Ale ano jsi to ty není pochyb. Ta neuvěřitelná podoba. Jestli se chceš přesvědčit tak tady je dotka když jsme byly malí." L "To jsem opravdu já, doma mám nějaké fotky z tohoto věkua vypadám na nich úplně stejně." K "Vydíš já ti to říkal. I když jsem si tím nebyl 100% jistý, ale doufal jsem že jseš to ty." L "Ale na mém rozhodnutí se nic nemění, já chci zůstat člověkem." G "Ale so když tě nepustíme." L "Tak uteču" K "To se ti nepovede." L "Myslíš." K "Ne já to vím." L "Tak schválně." Pak jsem se co nejrychleji rozeběhla k otevřenému oknu a skočila z něj. Bohužel jsem si neuvědomila že jsem byla ve druhém patře takže dopad na zem trochu bolel. Ale vstala jsem a běžela k lesu. Asi po dvou hodinách bloudění jsem našla něco co připomínalo cestu, ale byla pěkně zarostlá. Díky bohu jsem zvolila dobře, že jsem se po nívydala a vyšlajsem v nějakém městečku. V kapse jsem měla nějaké peníze takže jsem nasedla na první autobus co přijel a odjela. Naštěstí ten autobus jel skrz město kde jsem žila. Když jsem vystoupila okamžitě jsem běžela domů, ale bohužel tam nikdo nebyl tak jsem vzala telefon a okamžotě zavolala Michio. Byla štestím bez sebe když slyšela že jsem doma. Během půl hodiny byly Michio a Lilith doma. Přivítaly mě velkým pbětím a málem mě umačkaly k smrti. M "Ani nevíš jak jsme rádi že jsi doma." Leila "Ale vím, protože já jsem taky ráda. Hele budeme to muset ohlásit v organizaci." Lilith "Hele a co se vlastně dělo." Leila "To se dovíte až potom teď to musíme jít ohlásit." M "Tak dobře, ale všechno nám pak řekneš." Došli jsem do organizace a já jim řekla všechno co se stalo. Nejdřív na mě nevěřícně koukaly, ale když pa přišel ředitel a potvrdil to tak už tomu všichni věřily. M "Takže jen stačí aby ses nenapila upoíří krve a zůstaneš člověk" Leila "No ano, ale já nidky člověk nebyla, já jsem jen upír ve které spíjeho schopnosti."
Ř "Musíš být hodně opatrná." Leila "Ano to já vím a určitě ted po mě půjdou" Lilith "Takže seš něcoi jako upíří princezna." Leila "No i tak by se to dalo říct." Lilith "A pozveš nás na svůj hrad." Leila "Nedělej si srandu Lilith tohle je vážné." Lilith "Promiň" M "Ale co teda teď budemem dělat." Leila "Čekat na ně než příjdou a pak je zabít." M "Tak na to se musíme pořádně připravit." Leila "Na to nebude moc času, protože jsem jim utekla před očima. Jinak to nešlo furt by mě hlídaly. Tipuju, že si pro mě příjdou ještě dnes." "Řediteli máme problém několik upírů stojí před vchodem a nevypadají moc přátelsky." Leila "Takže už nemáme žádný čas. No nedá se nic dělat budu tam muset jít. Kolik jich tam je?" "Dva stojí přede dveřma a dalších 20 možná i víc jsou kousek ze nimi." Leila "Hups...........No nic jde někdo se mnou? Nebudu se zlobit když nikdo nepůjde." M "Můžes se mnou počítat" Lilith "Se mnou taky." Jouel "Hej můžu se taky připojit."
Leila "Joueli, ráda tě vidím a jestli chceš tak jo." J "Aspoň si užijem nějakou zábavu." Lilith "Jde ještě někdo?"

Pokračování příště
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 El El | 16. srpna 2011 v 20:00 | Reagovat

Já chcííííí pokračovánííííí

2 Leila-CHAN Leila-CHAN | 17. srpna 2011 v 17:01 | Reagovat

Neboj brzo bude už to mám skoro dopsaný :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama