Illegal racing III

10. září 2011 v 22:18 | Leila-CHAN |  Povídky kapitolovky
kapitola čtvrtá: Podezření
Další den jsem tedy dotahla motorklu k Mischellinu obchodu, tam jsme ji naložily na auto a odjeli k ní do garáže. Ten den jsme vyměnily gumy. Další dny jsme vybouchávaly ty promáčkliny. Nakonec už zbívala jen barva, kterou jsem si už na motorku dala sama. Během týdne jak Mischell slíbila byla moje motorka zas funkční a tak jsem mohla zas jezdit a i obvau už jsem mohla odložit.
Další den jsem přileja do školy a sedla si k Mischell, chtěla jsem jí dát ty peníze a pokecat, ale ona vyťukávala furt něco do telefonu. Když už telefon odložola mě a několika lidem ze třídy přišla smska o tom kdy a kde se koná další závod. Je možné aby ona byla hlavní organizátor, to se mi nezdá. Ale už od začátku jsem jí podezřívala a teď se mi to utvrdilo. Vypadá to že už nemusím nikoho hledat a zaměřím se na ní. "Hele Mischell v kolik tam pojedeš." "Asi v 5" "Ale závod je až od 8, proč tam, budeš tak brzo." "No je訚te si v okolí musím něco zařídit tak pojedu dřív." "Aha" "Proč se ptáš." "No jen jsem se tě zeptala jestli nechceš jet se mnou, ale nic." "Promiň třeba příště." Pak zazvonilo na hodinu. Vůbec mě to tam neska nebavilo a jakmile se ukončila poslední hodina tak jsem od tamtaď zmizela. Nedalo mi to a doma najela do jednoho programu organizace a našla si tam její jméno. Zarazilo mě když jsem zjistila, že její otec byl mafián a ještě k tomu pořádal nelegální závody. To už jsem měla jasno, už žádné pochybnosti je to určitě Mischell, ale přeci jí nemůžu nahlásit, an to jsem si jí dost oblíbila. Dlouho jsem si s nikým tak nepopovídala než s ní. Ti arogantní a namyšlení blbci z organizace mi už lezli krkem. Rozhodla jsem se tedy o tom ještě mlčet. V 7 jsem nasedla na motorku a odjela na závody. Dnes jsem bohužel taky nejela, tak jsem se hned sebrala a odjela od tamtaď. Nedalo mi to a zajela k Mischellinu domu. Věděla jsem, že nebude doma a tak jsem tam vlezla oknem abych získala aspoň nějakej důkaz kdybych to teda nahlásila. Na moje neštěstí byla doma její matka a já se musela schovat. Asi po 10 minutách jsem slyšela hroznou ránu, jako kdyby někdo vykopl dvěře a následně pak střelbu. Vyběhla jsem okamžitě z pokoje a na zemi viděla ležet Mischellinu matku a naproti mě stálo asi 5 chlapů s pitolemi a mířili na mě. "Hele klid ano. Tady je můj průkaz, jsem od NSA můžete ty zbraně sklopit.
" "Ale co tu dělá dětské NSA, nebylo nám nahlášeno že by sem někoho naše jiná sekce poslala." "No já tu hledám organizátora nelegálních závodu a dcera této ženy je mou podezřelou." "Ani bych se nedivil, kdyby to doopravdy dělala, protože tato žena co tu teda teď leží mrtvá byla šéfka jedné mafie." "Cože?" "Mami už jsem doma." Ozvalo se najednou u dveří. "Teď s vámi budu muset bohužel bojovat, aby nenabrala podezření." Pak jsem tedy začala bojovat. Najednou jsem viděla Mischellin viděšený obličej a pak to jak běží ke své matce. "Leilo, co se to tu sakra stalo?" Když už byly všichni na zemi a plazily se odtamtaď pryč tak jsem jí odpověděla. "Mischell je mi to velice líto. Jela jsem za tebou a chtěla ti dát ty peníze ve škole jsem na to totiž zapoměla. Tvoje matka mě pustila dál a řekla aď na tebe tady teda počkám. Po chvíli sem vběhlo komando a začalo střílet a pak jedna střela zasáhla tvou matku. Je mi to opravdu líto."

Bylo to už asi měsíc co její matku zabily a ona už byla tak nějak v pořádku a zas začala jezdit na závody. Já ten den musela odjet za šéfem podat informace. "Dobrej Johny." "Ahoj Leilo, dlouho jsme se neviděli." "Ano to jepravda, přijela jsem podat hlášení." "Ano tak povídej." Rozhodla jsem se to o Mischell říct. "No mám jednu podezřelou, ale nejsem si jí jistá." "A jak se jmenuje?" "Mischell Johnsnová." "Není to dcera toho mafiána." "Ano je a vypadá to že po něm zdědila ty závody." "Hned pro ní pošlu nějaký lidi aby jí okamžitě přivezly a podrobily výslechu." "Ne prosím zatím to nedělejte já si tím nesem opravdu jistá." "Tak dobrá, ale dávám ti 14 dní na to aby jsi něco našla jinak jí nechám přivést." "Ano děkuji, ahoj" Okamžitě jsem odjela zpět. Udělala jsem jedno rozhodnutí, ale asi není nejlepší, protože mě bude nejspíš nenávidět. Bude to ale rozhodně lepší než kdybych jí nechala posadit do vězení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 12. září 2011 v 12:56 | Reagovat

opravdu je to zajímavé a moooc se mi to líbí a jdu na další část :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama